Basement project Olomouc 2022

Umelci: Mária Kekeláková a Jan Svatoš
Kurátor: Ondřej Staněk

Obousměrná komunikace člověka a přírody je nekonečný a odjakživa probíhající proces. Příroda a její formy a struktury pronikají do naší mysli a pomocí imaginace se vytváří obrazy interpretující určité místo, které jsme navštívili a které se snažíme při pozitivní zkušenosti si uchovat v paměti. Postupem času se člověk dostal do pozice tvůrce a krotitele přírody, která se tím stává často uměle systematickou. Je však nutné uvést skutečnost vyjádřenou časem, za který se příroda proti umělé systematičnosti a organizovanosti vypořádává svou divokostí a přirozeností. Proto člověk začne časem uměle vytvořenou a zkrocenou přírodu vnímat jako divokou a přirozenou. Tento charakter současné podoby přírodních forem a struktur vytváří tři roviny vnímání přírody člověkem. Rovina kontextu vzniku, rovina přímého a intimního kontaktu a poté rovina následné syntézy vzpomínek a zkušeností. Interpretace jednotlivých rovin na úrovni mysli a imaginace obrazu člověka neznají hranice. Na jedné straně máme uměle systematické a organizované městské parky připomínající jeviště a představující rovinu kontextu vzniku, tedy kontextu původu tohoto místa. Na druhé straně máme člověkem neovlivněnou přírodní formu a strukturu v podobě islandských skal zanechávající velmi intenzivní prožitek. V obou případech jde však o interpretaci roviny bezprostředního kontaktu. Výstava Jakou barvu mají vzpomínky? Uměle systematickou. - představuje fúzi těchto rovin přetvořených do abstraktní podoby syntézy vzpomínek, digitální archivace a geometrie forem a struktur. Cílem je sledovat kontakt přírody s člověkem a transformaci takového kontaktu do uměleckého díla.